NĚKOLIK VĚT NA ÚVOD

Základní vzdělávání je zaváto množstvím předpisů a pokynů, ale také představ a předsudků. Jak to vidíme v ZŠ Rousínov?

Základní vzdělání je široký základ dovedností, které děti získávají během prvních 15 let života, ať spontánním poznáváním nebo organizovaným učením. Škola je tu zejména pro tu organizovanou část.

Vzdělávání

Základními dovednostmi rozhodně nejsou jen naučená fakta, která z velké části zapomeneme. Je to především škála kompetencí, vybudovaných na skeletu základních poznatků z různých oborů. Mnohem cennější než objem faktů je pro žáky dokázat pochopit souvislosti, využít poznatky, schopnost spolupracovat a k práci se motivovat. Naším cílem není, aby základní školu po 9 letech opouštěli odborníci na slovo vzatí. Naším cílem je, aby základní školu opouštěli mladí lidé připraveni v co největší míře pracovat na svém rozvoji tak, aby později takovými odborníky mohli stát.

Výchova

Škola je místem dočasné obrovské koncentrace dorůstajících a dospívajících mladých lidí ve všech možných fázích psychosomatického vývoje, různé úrovně intelektu a s často velmi rozdílným rodinným zázemím. Takto široké spektrum osobností musí být v první řadě vedeno ke vzájemnému respektu. Naším cílem není vzbudit pocit univerzální a všeobjímající lásky ke všemu živému i mrtvému. Naším cílem je vzbudit víru ve vlastní schopnosti, respekt k sobě a stejně tak k individualitě a soukromí druhých.  

Role

Žáci jsou středobodem zájmu ostatních aktérů. Nicméně musí být rodiči a učiteli vedeni také k vynaložení přiměřeného úsilí, odpovídajícího jejich zralosti a schopnostem, k dosažení vlastního úspěchu.

Učitelé, spolu s vedením školy, zodpovídají za podmínky, které nastavují ve výuce, a to podmínky materiální a prostorové i bezpečnostní. Zodpovědnost mají samozřejmě také za odborně správné vedení výuky a hodnocení práce.

Rodiče jsou klíčoví spoluhráči. Jsou prvním a nejvyšším vzorem a vytvářejí prvotní vzorce chování dětí. Těžká role rodičů spočívá v motivaci a podpoře dětí při spolupráci se školou.

Každý ze zmíněných aktérů má svou nezastupitelnou úlohu a je v zájmu všech, aby se celé vzdělávací prostředí neměnilo v kolbiště rozdělené vlastními písečky, kde dominují ať už pohodlnost, alibismus, neochota či bezstarostné přijetí davově se šířících polopravd. Víc než kdekoliv jinde je na tomto místě nutný konkrétní dialog a pochopení. Není to mnoho, ale dokáže to hodně.